Baskicko, Kantábrie a Picos de Europa

První dva dny jsou čistý přejezd — z Prahy přes Norimberk a Stuttgart do Alsaska a dál do Burgundska. Trasa vede po dálnicích bez velkých stoupání, takže se dá jet klidným tempem a večer zaparkovat za světla. V létě se vyplatí mít nocleh domluvený dopředu, francouzské aires bývají navečer obsazené.

Třetí den vede středem Francie k Bordeaux, čtvrtý borovými lesy Landes k hranici u Irúnu. Jakmile přejedete řeku Bidasoa, krajina se během chvíle změní na zelené kopce, které spadají rovnou do moře. Večer čtvrtého dne už stojíte nad San Sebastiánem.

Vůz nechte v kempu na Monte Igueldo a do města sjeďte městskou linkou 16 — do centra se obytným vozem nedostanete, podzemní garáže mají výškové limity a okolní ulice jsou regulované. Půlkruh pláže La Concha se dá obejít po promenádě celý, na obou koncích ho drží kopce Igueldo a Urgull. Večer patří pintxos ve staré čtvrti: chodí se od baru k baru a objednává po jednom kousku.

Pobřežní silnice na západ míjí Zarautz s dlouhou písečnou pláží a rybářskou Getarii, rodiště mořeplavce Elcana. U Zumaie začíná geopark s flyšem — vrstvy hornin postavené skoro na výšku, které jsou při odlivu vidět přímo z pláže Itzurun. Parkovací plochy jsou tu vstřícnější než ve městech, v sezoně se ale plní už dopoledne.

Obytný vůz odstavte na oficiální ploše Kobetamendi nad městem, odkud vás linka 58 sveze do centra zhruba za čtvrt hodiny. Titanové křivky Guggenheimu vypadají z každé strany jinak, takže si nechte čas i na okruh kolem budovy a na nábřeží Nervionu. Muzeum má obvykle v pondělí zavřeno — podle data cesty si to ověřte předem.

Ostrůvek San Juan de Gaztelugatxe spojuje s pevninou kamenný most a k poutní kapli nahoře vede 241 schodů, takže to není zastávka na jednu fotku. Kvůli probíhajícím stabilizačním pracím je vstup na ostrůvek povolený jen mezi 8:00 a 20:00, takže si aktuální stav přístupu ověřte před cestou. V hlavní sezoně je potřeba mít předem rezervovaný bezplatný vstup na konkrétní čas a počítat s tím, že parkoviště přímo u ostrůvku je pro větší vůz prakticky nepoužitelné a kus cesty půjdete pěšky. Odpoledne dojedete do rybářského Bermea a k ústí Urdaibai, kde se u Mundaky láme známá surfařská vlna.

Dálnice A-8 vede podél pobřeží bez poplatku a bez náročných stoupání, takže se dá odbočovat podle chuti. Castro Urdiales má gotický kostel přilepený ke skále nad přístavem, Laredo širokou písečnou pláž a Santoña mysy s výhledy a konzervárny s ančovičkami. Na noc pokračujte až do okolí Santillany, ať máte ráno klid.

Santillana del Mar je kamenné městečko s kolegiátou a dlážděnými uličkami, do kterých se vjíždět nedá — chodí se do něj od parkovišť na okraji. Kousek nad městem stojí muzeum Altamira s věrnou replikou jeskyně; originál je veřejnosti uzavřený. Odpoledne dojeďte do Comillas za Gaudího vilou El Capricho a nechte si čas i na pláž v přírodním parku Oyambre.

Ráno se stavte v San Vicente de la Barquera, kde se hrad a starý most zrcadlí v ústí řeky. Pak se od moře odpojíte a údolím řeky Devy vjedete do soutěsky La Hermida, která se místy zúží mezi kolmé stěny — jede se pomalu, ale pro obytný vůz je průjezdná. Odpoledne vyjeďte lanovkou z Fuente Dé na skalní stupeň, odkud se otevře pohled do srdce Picos de Europa. Na noc se pak přesuňte přes pobřeží do okolí Cangas de Onís — z Liébany je to zhruba hodina a půl jízdy a ráno budete mít k jezerům Covadonga blízko.

Svatyně Covadonga s bazilikou a jeskynní kaplí leží nad Cangas de Onís. K jezerům Enol a Ercina se ale v hlavní sezoně vlastním vozem nevyjede — horská silnice je pro soukromá vozidla uzavřená a nahoru se jezdí kyvadlovými autobusy ze záchytných parkovišť v Cangas de Onís, u Repelaa nebo u Covadongy. Vyrazte brzy ráno, odpoledne bývají u odbavení fronty, a nahoře počítejte s mlhou i v létě a s dobytkem na cestě.

Llanes je přístavní městečko s hradbami ve starém jádru a s barevnými betonovými kostkami Kubů paměti na vlnolamu. Kolem vede pobřežní cesta přes zálivy — mimo jiné k pláži Gulpiyuri schované kus od moře a k bufones, otvorům ve skále, kterými za příboje stříká voda. Je to poslední den u moře, tak si nechte volný večer.

Návrat je delší než cesta tam, protože se vracíte ze západního konce trasy. Tyhle dva dny vedou zpátky po pobřeží, přes baskické hranice a francouzské Landes na sever k Bordeaux a dál do vnitrozemí.

Poslední tři dny jsou přejezd středem Francie, přes Burgundsko nebo Alsasko do jižního Německa a odtud domů. Rozvrhněte si etapy tak, abyste jeli spíš dopoledne a odpoledne měli klid — po dvou týdnech na pobřeží se domů nikam nespěchá.