Korutany: jezera, hrady a jižní slunce

Vyjeďte brzy ráno, ať vám z prvního dne ještě něco zbyde. Nabízejí se dvě varianty: přes Linec a Pyhrnskou dálnici, nebo přes Salcburk a Tauernský tunel — obě vás dovedou k Millstätter See, který leží prakticky u sjezdu z dálnice. Kdo nechce strávit celý den za volantem, přenocuje zhruba v polovině trasy v Horním Rakousku a dorazí druhý den dopoledne. Základnu si postavte v Döbriachu nebo v Millstattu.

Millstätter See je s hloubkou přes sto čtyřicet metrů druhé největší korutanské jezero, ale drží v sobě vody nejvíc ze všech. Severní břeh chrání před studeným větrem masiv Millstätter Alpe, takže se voda ohřívá rychleji, než by člověk v Alpách čekal. Jižní břeh je od roku 1970 chráněné území a zůstal skoro neosídlený. Dopoledne patří pláži, odpoledne se dojděte do Millstattu podívat na bývalé benediktinské opatství.

Přesuňte základnu k Ossiacher See — odsud to máte blízko do Villachu i k dalším jezerům a zbytek týdne se dá odjezdit bez dalšího stěhování. Na Gerlitzen (1 909 m) vede z Bodensdorfu horská silnice, ale je úzká a strmá; s obytným vozem je rozumnější nechat ho dole v Annenheimu a nastoupit do kabinové lanovky Kanzelbahn, která tu jezdí od roku 1928. Ta ale končí na Kanzelhöhe — na samotný vrchol odtud pokračuje navazující lanovka, případně se dá vyjít pěšky za půl hodiny až tři čtvrtě hodiny. Shora vidíte Ossiacher See, Wörthersee i hřeben Karavanek najednou. Zpátky dolů si nechte čas na Villach.

Faaker See je malé jezero s nápadně tyrkysovou vodou — barvu mu dávají jemné vápencové částice, které do něj přináší potok Worounitza a které dlouho zůstávají rozptýlené. Motorové čluny jsou tu zakázané, takže je na vodě ticho a vidíte až na dno. Uprostřed leží soukromý ostrov, kolem jezera vede pohodlný okruh na kole. Je to den, kdy se nikam nespěchá.

Wörthersee je největší z korutanských jezer a v létě také nejteplejší adresa v okolí. Velden je jeho nejživější konec — promenáda, přístaviště, kavárny a večer plno lidí. Maria Wörth na poloostrově jižního břehu je opačný pól: dva kostely přímo nad hladinou a klid. Po jezeře jezdí výletní lodě, takže se dá jedna cesta udělat po vodě a druhá po břehu.

Hrad Hochosterwitz stojí na dolomitové skále vysoké sto sedmdesát dva metrů a k hornímu nádvoří se stoupá čtrnácti branami, které nechal mezi lety 1570 a 1586 postavit Georg Khevenhüller jako obranu proti Turkům. Kdo nechce nahoru pěšky, vyveze se za příplatek výtahem Fürst-Max-Bahn; vstupné vychází v sezóně 2026 na 18 € pro dospělého a 11 € pro dítě, rodinná karta na 47 €. Pozor na dvě věci: v září je hrad v pondělí zavřený a na hrad se dá vstoupit nejpozději hodinu a půl před zavírací dobou. Odpoledne patří Klagenfurtu — Neuer Platz s kašnou draka Lindwurma a hned vedle Minimundus se 166 modely staveb z padesátky zemí v měřítku 1 : 25.

Poslední den je celý o cestě zpátky a je to stejná porce za volantem jako první den, takže vyrazte hned po snídani. Když jste sem přijeli přes Tauernský tunel, vraťte se pro změnu přes Pyhrn a Linec — trasa je srovnatelná a aspoň neuvidíte dvakrát to samé. Poslední koupání se dá stihnout ráno, než složíte předstan.