Kvarner a ostrovy Krk, Cres a Lošinj

Nejpohodlnější je vyrazit časně a rozdělit cestu na dvě části — celý přejezd na jeden zátah je s obytným vozem zbytečná dřina. Trasa vede přes Rakousko a Slovinsko, obojí na vinětu, takže si ji obstarejte ještě doma. Na noc se hodí zastavit ve Štýrsku nebo těsně za slovinskou hranicí; ráno pak dojedete k moři odpočatí.

Sjezd z hor k moři patří k nejhezčím momentům celé cesty — během chvíle se z jehličnatých svahů stane pobřeží. Odpoledne si nechte na Opatiji: rakousko-uherské lázeňské město s vilami z přelomu století a s promenádou Lungomare, která běží po celé riviéře od Volosku přes Opatiji až do Lovranu. Projděte si aspoň její část k soše Dívky s rackem, dejte si kávu na terase a první koupání si schovejte na zítřek.

Rijeka je pracovní přístav, ne pohlednice, a právě proto stojí za zastávku — Korzo, krytá tržnice a živé město bez turistické patiny. Nad ním se na skále nad kaňonem Rječiny drží hrad Trsat, který postavili Frankopani a v 19. století ho novogoticky obnovil maršál Nugent; z nádvoří máte celý záliv jako na dlani. Odpoledne přejeďte po mostě na ostrov Krk a zabydlete se v některém z kempů u města Krk.

Vrbnik sedí na skalním ostrohu nad mořem a je domovem bílé žlahtiny, kterou jinde neochutnáte. Do historického jádra ale obytným vozem nevjíždějte — uličky jsou extrémně úzké, tou nejužší, Klančićem, projde sotva jeden člověk, a jediná rozumná varianta je nechat vůz na záchytném parkovišti nad městečkem a sejít dolů pěšky. Odpoledne se přesuňte na jih ostrova do Bašky, kde na vás čeká dlouhá oblázková Vela plaža sevřená holými kopci. Ve vedlejším Jurandvoru stojí kostel svaté Lucie, v němž se našla Baščanská deska, jedna z nejstarších hlaholských památek.

Z Valbisky na západním pobřeží Krku vyplouvá trajekt Jadrolinije do Meragu na Cresu a přeplavba trvá asi pětadvacet minut. V červenci a srpnu je rezervace pro obytný vůz prakticky nutnost — bez ní se čeká na několik odjezdů a půlka dne je pryč. Na severu Cresu pak odbočte do Beli: úzká serpentinová silnice není nic pro dlouhé integrály a sjezd k pláži pod vesnicí je opravdu strmý, takže vůz nechte nahoře ve vsi a dolů dojděte. Nad okolními srázy hnízdí supi bělohlaví, kvůli kterým sem míří většina návštěvníků.

Ráno patří městu Cres — benátskému přístavu s lodžií, hodinovou věží a kavárnami přímo u vody. Kdo si troufne na úzkou silnici, může vyjet do Lubenic, kamenné vesnice na hřebeni nad mořem, odkud je vidět pláž Sveti Ivan hluboko dole. Den zakončete v Osoru na jižním konci ostrova: antické město u průplavu Kavada, který prokopali už Římané, a otočný most na Lošinj, jenž se několikrát denně otevírá pro lodě. Doprava v tu chvíli stojí, takže s průjezdem počítejte spíš jako s malou přestávkou než s plynulou jízdou.

Lošinj je proti kamenitému Cresu zelený — borové háje kolem zátoky Čikat sahají skoro k vodě a dělají stín, který v srpnu oceníte. V Malém Lošinji stojí za návštěvu muzeum Apoxyomenos s antickou bronzovou sochou vyzvednutou z moře, jinak je to město na pomalý den: přístav, promenáda, zmrzlina. Odpoledne se přesuňte do Veli Lošinje, kde v kostele svatého Antonína visí jedna z nejbohatších sbírek italských mistrů na kvarnerských ostrovech, a zbytek dne nechte zátokám.

Z Poroziny na severu Cresu jede trajekt do Brestovy na istrijské straně a přeplavba je ještě kratší než ta první. Odtud vyjeďte do Parku přírody Učka — od návštěvnického centra na Poklonu se dá vyrazit pěšky na vrchol Vojak, ze kterého je za dobré viditelnosti vidět celý Kvarner i kus Alp. Odpoledne pak nasměrujte vůz na sever a rozdělte návrat na dvě etapy stejně jako cestu tam; noc ve Slovinsku nebo v Rakousku ušetří poslední den spoustu nervů.

Poslední etapa vede zpátky přes Alpy a je to většinou plynulá jízda po dálnici. Naplánujte si oběd mimo dálniční odpočívadla — v Rakousku i na jihu Moravy je podél trasy dost míst, kde zaparkujete i s obytným vozem. Doma se vyplatí vůz hned propláchnout a nechat vyschnout, dokud je slaná voda z podvozku ještě čerstvá.