Krka, Šibenik a střední Dalmácie

Z Prahy se jede přes Linec a Štýrsko k Mariboru, takže první noc má smysl strávit ve slovinském Ptuji, kde je kemp přímo u termálních lázní. Rakouskou i slovinskou vinětu si vyřiďte ještě doma — u rakouské digitální viněty platí desetidenní hned, dvouměsíční až od osmnáctého dne po nákupu. Po celodenní jízdě je bazén lepší volba než snaha dostat se ještě kus dál.

Ráno objedete Záhřeb a napojíte se na dálnici A1, která vede pod Velebitem až k dalmatskému pobřeží. Ubytujete se v Lozovci nebo ve Skradinu, obojí leží u vstupů do národního parku, takže druhý den ráno nemusíte nikam přejíždět. Večer patří skradinské rivě a místnímu rižotu, který se tu vaří dlouhé hodiny.

Vstupenku do parku kupte online, s ní se na recepci nečeká a jde se rovnou k lodi nebo k autobusu. Ze Skradinu vozí návštěvníky do parku lodičky a jejich jízdné je od dubna do konce října součástí vstupenky, z Lozovce jezdí parkový autobus. Po dřevěných lávkách obejdete celou soustavu kaskád, mlýny a etno vesnici. Koupat se pod Skradinským bukem nesmíte, plavky nechte v kempu.

Druhý den v parku patří jeho klidnější, horní části. Ze Skradinského buku vyplouvají výletní lodě na ostrov Visovac s františkánským klášterem i dál k Roškému slapu — tyhle plavby se platí zvlášť a jízdenky se prodávají až na místě, online je nekoupíte. Od června do konce září se dá u Roškého slapu koupat na vyznačených místech, jinde v parku ne.

Katedrála svatého Jakuba je postavená celá z kamene, bez malty a dřeva, a po vnějším obvodu apsid ji lemuje vlys s portréty tehdejších měšťanů. Nad městem stojí pevnost svatého Michala, kde se dnes hraje pod širým nebem, a pevnost Barone s výhledem na kanál svatého Antonína. Do starého města se chodí pěšky, většina uliček jsou vlastně schodiště, takže si vezměte pořádné boty.

Cestou na jih se zastavíte v Primoštenu — staré městečko sedí na poloostrůvku a nad ním se táhnou svahy Bucavac s vinicemi rozdělenými suchými zídkami, odkud pochází červené babić. Odpoledne přejedete do Segetu Vranjice u Trogiru, kde jsou kempy přímo u oblázkové pláže. Zbytek dne je na koupání a na to, abyste se usadili na několik nocí.

Trogirské staré město stojí na vlastním ostrůvku mezi pevninou a Čiovem a je zapsané na seznamu UNESCO. Nevynechte katedrálu svatého Vavřince s Radovanovým portálem a pevnost Kamerlengo na západním cípu ostrova. Z kempů ve Vranjici jezdí do města taxi loď, což je nejpříjemnější způsob, jak se do Trogiru dostat. Podvečer na rive s pohledem na Šoltu a Drvenik stojí za to počkat.

Základnu přesunete do Stobreče na okraji Splitu. Diokleciánův palác není muzeum, ale živá čtvrť — v podzemních sálech jsou stánky, na Peristylu kavárny a v někdejším císařově mauzoleu dnes stojí katedrála svatého Domnia. Odpoledne si vyberte mezi kopcem Marjan s vyhlídkami na město a antickou Salonou, která leží kousek od kempu. Kdo má rád lodě, může se ze Splitu svézt jako pěší cestující na Šoltu.

Cetina se u Omiše prodírá skalní branou přímo do moře a nad městem trůní pevnůstka Mirabela. Je to spíš den na aktivity než na prohlídku: rafting po klidnějším úseku řeky, zipline přes kaňon nebo výstup na Forticu. Vůz nechte na některém z městských placených parkovišť na okraji Omiše, do centra se odtud podél Cetiny dojde za pár minut. K obědu zkuste soparnik, plochý koláč se špenátem z nedaleké Poljice.

Ráno vyrazíte po A1 zpět k Záhřebu a přes Slovinsko na sever, nocleh se nabízí znovu v Ptuji. Nádrže vylijte a vodu doplňte ještě v chorvatském kempu, cestou na to nebude kde. V hlavní sezóně počítejte se zdržením u mýtných bran před Záhřebem, hlavně v sobotu dopoledne.

Poslední úsek vede přes Štýrsko a Linec a je to nejklidnější den celé cesty. Než sjedete z rakouské dálnice, zkontrolujte, jestli vám viněta ještě platí — kontroly na jihu Rakouska jsou časté. Doma pak stačí vůz jen vysušit a uklidit, nádrže už máte prázdné.