Zámky na Loiře a Versailles — údolí králů

Z Prahy vyjíždíte po dálnici na Norimberk a pokračujete dál na jihozápad Německa. Je to přejezdový den, takže si nechte cíl volný a zastavte tam, kam v klidu dojedete — nabízí se stellplatzy v okolí Norimberka nebo dál směrem na Heilbronn. Počítejte s hustším provozem kolem obou aglomerací a s tím, že v létě bývají na této trase dlouhé úseky se zúženými pruhy.

Druhý den přejedete francouzskou hranici a míříte přes Lotrinsko a Orléans do kraje Centre-Val de Loire. Za Orléansem dálnici opustíte a poslední úsek přes lesnatou Sologne už jeďte klidně — silnice jsou úzké a k večeru po nich chodí zvěř. Cílem je Bracieux na okraji chambordského lesa; po celodenní jízdě se vyplatí být na místě ještě za světla.

Chambord je největší ze zámků Loiry a působí spíš jako lovecké město než jako obytný dům — s dvojitým točitým schodištěm, po kterém můžete stoupat nahoru, zatímco někdo druhý jde dolů, aniž byste se potkali. V hlavní sezoně má zámek otevřeno zhruba do šesti večer, takže i po obědě zbývá na prohlídku i na střešní terasy dost času. Z Bracieux vede k zámku lesní cyklostezka a kolo je tu příjemnější než přejezd vozem.

Blois má zámek přímo nad městem a v jediném nádvoří vedle sebe několik stavebních slohů, od gotiky přes renesanci po klasicismus. Odpoledne se vyplatí sjet do Sologne k Lamotte-Beuvron, s nímž je spojený vznik jablečného koláče tarte Tatin. Cesta zpět vede lesy a kolem rybníků, což je po zámeckém dopoledni vítaná změna tempa.

Zámek v Amboise stojí na skále nad řekou a z jeho teras je vidět daleko po údolí; v zámecké kapli je hrob tradičně považovaný za hrob Leonarda da Vinci. Kousek nad městem leží Clos Lucé, Leonardovo poslední sídlo, s modely jeho strojů rozestavěnými v zahradě — tady se děti nenudí ani po třetím zámku v řadě. Kemp na ostrově uprostřed Loiry je odsud pěšky, takže se večer dá zajít do města na večeři.

Chenonceau se klene přímo přes řeku Cher a jeho hlavním sálem je šedesátimetrová galerie postavená na obloucích mostu nad vodou. V sezoně mají zámek i zahrady otevřeno až do večera, takže pozdní odpoledne bývá klidnější než dopoledne plné zájezdových autobusů. Z kempu ve Francueil se k pokladnám dojde pěšky podél řeky nebo dojede na kole.

Do Villandry se nejezdí kvůli interiérům, ale kvůli zahradám: zeleninový parter poskládaný do barevných čtverců, okrasná zahrada s motivy lásky a nad tím vodní zahrada. Zahrady jsou přístupné celoročně, zámek má v zimě přestávku, ale v jarní a podzimní sezoně je otevřené obojí. Nejlepší světlo na záhony je brzy ráno a k večeru, kdy barvy zeleninového parteru vyniknou nejvíc.

Den bez zámku: staré město Tours s hrázděnými domy kolem náměstí Plumereau a s katedrálou svatého Gatiena projdete za dopoledne. Odpoledne patří vinicím ve Vouvray, kde se z odrůdy chenin blanc dělá bílé víno od suchého po sladké a sklepy jsou vyhloubené přímo do měkké tufové skály. Na trhu doplňte zásoby — kozí sýr Sainte-Maure-de-Touraine se stéblem slámy uprostřed je místní klasika.

Údolí opouštíte směrem na severovýchod a Paříž objíždíte po vnějším okruhu — blíž k centru s obytným vozem mířit nemá smysl. Kemp ve Versailles si rezervujte předem, v sezoně bývá plný. Zbytek dne stačí na zámecké zahrady a park, které mají otevřeno déle než samotný zámek a ve dnech bez vodních show se do nich vstupuje zdarma.

Zámek je otevřený od úterý do neděle, v pondělí je zavřeno — pokud vám den vyjde na pondělí, jednoduše prohoďte program se zahradami. Vstupenku si kupte na konkrétní čas dopředu, fronta u brány je dlouhá i mimo prázdniny. Na odpoledne si nechte panství Trianonu s Vesničkou královny, které otevírá až v poledne a kam se z parku pohodlně dojede na kole.

Vyrážíte na východ přes Champagne a Lotrinsko a nocleh v Německu si vyberete podle toho, jak vám půjde cesta. Když vám zbude chuť, zastavte se v Remeši u katedrály, kde se po staletí korunovali francouzští králové — leží prakticky na trase. Zbytek dne je jízda, tak si nechte rezervu na delší pauzy.

Poslední den dojedete přes Bavorsko domů. Pokud jste ráno vyjeli z okolí Norimberka, jste v Praze kolem oběda a zbude čas i na vypuštění nádrží a úklid vozu. Kdo nespěchá, může si udělat poslední zastávku u některého z bavorských jezer a rozdělit si cestu na dvě poloviny.