Cinque Terre a Ligurská riviéra

Z Prahy přes Rozvadov, Regensburg a Mnichov k alpskému hřebenu. Je to dlouhá etapa, tak vyjeďte hned po ránu a počítejte s pravidelnými přestávkami. Rakouskou vinětu si pořiďte ještě před hranicí, na čerpací stanici u dálnice. Noc strávíte v Tyrolsku, ať máte ráno brennerské sedlo hned na dosah a celý další den volný na sjezd k moři.

Ráno přes Brenner, pak Verona a Parma. Od Parmy se dálnice A15 překlopí přes Apeniny a spadne k moři u La Spezie. Základnu postavte v Deiva Marině nebo v Levantu — do samotných vesnic Cinque Terre se s obytným vozem nevjíždí, jezdí se tam vlakem a na tom celý výlet stojí.

Vůz zůstává v kempu, vy jdete na nádraží. Monterosso al Mare je jediná z pětky s opravdovou pláží, Vernazza má přístav sevřený mezi skalními výběžky a Corniglia sedí vysoko nad mořem na terase — nahoru vede schodiště Lardarina, nebo obecní autobus od zastávky. Na vlaky i stezky se hodí Cinque Terre Card, prodává se ve variantě Trekking a ve variantě s neomezenými vlaky.

Manarola je ta vesnice z pohlednic; nejlepší pohled na ni je z cesty ke hřbitovu nad přístavem. Riomaggiore na ni navazuje soutěskou domů nalepených na skálu. Stezky i Via dell'Amore jsou zahrnuté v Cinque Terre Card, na Via dell'Amore si ale musíte navíc rezervovat konkrétní půlhodinový vstupní slot — samotná karta ke vstupu nestačí. Před výšlapem si zároveň ověřte, které úseky jsou zrovna průchozí — po sesuvech se zavírají a otevírají postupně.

Klidnější den mimo davy. Z Levanta vede po tělese zrušené železnice osvětlená stezka pro pěší a cyklisty, která se tunely protáhne do Bonassoly a dál do Framury; kola se půjčují přímo v Levantu. Odpoledne patří pláži, focaccii a bílému vinu z okolních teras.

Přesuňte základnu pod Apuánské Alpy a den strávte na jižní straně zálivu. Nad přístavem v Porto Venere stojí na skalním ostrohu kostel svatého Petra s výhledem na celé pobřeží; lodě odsud i z La Spezie plují k ostrovu Palmaria. Odpoledne přejeďte do Lerici s hradem nad zátokou a projděte se pobřežní cestou do rybářského Tellara.

Do lomů se vlastním vozem nejezdí — je to činné pracoviště a serpentiny nahoru nejsou pro obytný vůz. Vůz nechte dole v Carraře nebo v Marina di Carrara a nahoru pokračujte s organizovanou prohlídkou; u Fantiscritti se dá projít i podzemní štola s výkladem o těžbě. Do Colonnaty vede stejně úzká horská silnice, takže si vesnici a její lardo zrající v mramorových vanách zařaďte rovnou do téže prohlídky.

Přejezd na západ do Rapalla. Do Portofina se jezdí lodí Servizio Marittimo del Tigullio nebo autobusem — silnice ze Santa Margherity je úzká, s omezením pro delší vozidla a regulovaným vjezdem do obce. Ze stejných mol se dá dojet i k opatství San Fruttuoso, ke kterému žádná silnice nevede.

Základnu postavte v Pegli na západním okraji města, odkud do centra jede vlak. Historické jádro je rozsáhlá zóna s omezeným vjezdem a úzké uličky caruggi se autem stejně projet nedají. Projděte si paláce Rolli na Via Garibaldi, katedrálu San Lorenzo a nábřeží Porto Antico s akváriem. Večer připravte vůz na cestu domů, další den je dlouhý.

Přejezdový den: z Janova přes Milán a Veronu na brennerskou dálnici a přes sedlo zpátky do Tyrolska. Vyjeďte brzy ráno — v pátek a v neděli bývá na Brenneru hustý provoz a kolony před tunely. Noc v Tyrolsku rozdělí návrat na dvě zvládnutelné etapy.

Poslední etapa přes Mnichov, Regensburg a Rozvadov domů. Kdo nechce dorazit unavený, může poslední noc strávit ještě v Bavorsku a do Prahy dojet v klidu dopoledne.