Dolomity: Val Gardena, Cortina a Tre Cime

První den je čistý přejezd, takže počítejte s celodenní jízdou a nechte si rezervu na kolony před Lincem a Salcburkem. Na noc zamiřte do Innského údolí kolem Innsbrucku — ráno pak máte Brenner na dosah a do hor dorazíte odpočatí, ne vyždímaní. Poslední úsek už stoupá, takže se nedivte vyšší spotřebě.

Za Brennerem se během jediné hodiny promění všechno — jazyk na cedulích, tvar střech i barva skal. Nad Bolzanem odbočte do údolí Val d'Ega k Lago di Carezza, malému jezeru pod zubatou stěnou Latemaru; ke břehu se jde od silničního parkoviště po značené pěšině. Večer sjeďte pod masiv Sciliaru, kde budete mít základnu pro následující tři noci.

Na rozlehlou náhorní pastvinu Alpe di Siusi se přes den autem nedostanete — silnice nahoru je od devíti do sedmnácti hodin uzavřená pro individuální dopravu. S obytným vozem je stejně jednodušší nechat ho zdarma u dolní stanice lanovky v Siusi a nahoru vyjet kabinou; ušetříte si úzkou horskou silnici i hledání místa na plošině. Plošina je téměř rovná, takže i s menšími dětmi tam projdete hodiny cesty bez jediného prudkého stoupání.

Celý den nechte samotnému údolí. V Ortisei stojí za zastavení řezbářské dílny a obchody — dřevořezba je tady staré řemeslo, ne suvenýrová kulisa. Ze Selvy se dá projít údolím Vallunga, které je ploché, široké a lemované vápencovými stěnami z obou stran. Kdo chce výhled bez námahy, vyveze se lanovkou z Ortisei na Secedu.

Okruh kolem masivu Sella spojuje čtyři průsmyky — Gardena, Campolongo, Pordoi a Sella — a je to řidičsky nejnáročnější den výletu. Serpentiny jsou úzké, stoupání i klesání prudká a míst k otáčení málo, takže si na okruh vyhraďte celý den a rozhodně ho nenechávejte na odpoledne, kdy je na průsmycích nejvíc motorek i zájezdových autobusů. Na Passo Pordoi vás kabinová lanovka vyveze na Sass Pordoi, kamennou plošinu s výhledem na Marmoladu. Termín akce Sella Ronda Bike Day si ověřte předem — v ten den jsou průsmyky pro motorová vozidla od rána do večera uzavřené.

Do Cortiny vedou dvě cesty: horem přes Passo Falzarego kolem skalních věží Cinque Torri, nebo dolem Pusterským údolím. Horní varianta je působivější, spodní je pro delší vůz podstatně klidnější — rozhodněte se podle toho, jak vám seděl předchozí den. Cortina je spíš elegantní městečko s korzem než horská vesnice; hostila zimní olympiádu v roce 1956 a znovu v roce 2026, takže část zázemí je nová.

Tři skalní věže nad chatou Rifugio Auronzo jsou ikona celých Dolomit a taky nejhlídanější místo výletu. Kapacita horního parkoviště bývá v hlavní sezóně vyčerpaná dopoledne, takže buď vyrazíte za rozbřesku, nebo necháte vůz dole u Misuriny a nahoru se svezete autobusem. Kolem masivu vede pohodlný okruh po zpevněné cestě — zvládnou ho i děti a odměnou je pohled na věže postupně ze všech stran.

Poslední horské ráno patří jezeru Braies, tyrkysovému kotli pod stěnou Croda del Becco. V hlavní sezóně, od začátku července do poloviny září, je příjezdová silnice do údolí uzavřená pro individuální dopravu zhruba od půl desáté do čtvrté odpoledne — dovnitř se dostanete jen s rezervovaným parkovacím místem, příjezdem před uzavírkou nebo autobusem. Po obědě sjeďte Pusterským údolím a přes Brenner zpátky do Rakouska; noc strávíte už za hranicí, aby poslední den nebyl nekonečný.

Zbývá dojezd Rakouskem domů. Naplánujte si dvě delší pauzy a nechte si časovou rezervu — návrat bývá pomalejší, než člověk čeká, hlavně o víkendu. Než vůz odstavíte, vyplatí se doplnit palivo ještě v Rakousku.