Lago di Garda a Verona — jezero pod Alpami

První den je čistý přejezd přes Rozvadov, Norimberk a Mnichov do údolí Innu. Nocleh v okolí Innsbrucku rozdělí cestu na dvě rozumné etapy a druhý den máte Brenner hned nad sebou. Rakouské kempy v této oblasti fungují většinu roku, ale mimo hlavní sezónu se vyplatí zavolat dopředu.

Brennerský průsmyk patří k nejníže položeným alpským přechodům a s obytným vozem se zvládá bez stresu — dálnice A22 pak klesá údolím Adiže až k Rovereto. Ze sjezdu Rovereto Sud vede rychlá silnice SS240 přes Mori a kolem Loppia k Torbole a Rivě del Garda a v jednu chvíli se mezi skalami otevře jezero. Odpoledne stačí na promenádu, přístav Porto San Nicolò a první koupání.

Ráno patří Rivě: náměstí Piazza III Novembre s věží Torre Apponale, pevnost Rocca obtékaná vodou a pláž Sabbioni na severovýchodním okraji města. Odpoledne vyrazte do Tenna k vodopádu Cascata del Varone, který padá do soutěsky a dá se pozorovat ze dvou vyhlídkových plošin nad sebou; vstup vyjde kolem 7 € a park je otevřený celoročně. Pokud jedete mezi 10. červencem a koncem srpna, provozovatel sám návštěvu v tomto termínu nedoporučuje kvůli frontám — jděte hned po otevření, nebo si nechte vodopád na jiný den.

Silnice Gardesana Occidentale vede po skalní římse sérií úzkých tunelů s rozměrovými limity — u vyššího nebo širšího vozu si předem ověřte povolenou výšku a šířku a počítejte s možností objezdu. V Limone si projděte citronovou zahradu Limonaia del Castèl, která připomíná, čím se městečko po staletí živilo. Nad hladinou tu vede vykonzolovaná cyklostezka, ze které je jezero vidět úplně jinak než z břehu.

Na východní břeh se z Rivy jede přes Torbole a Navene pod stěnami Monte Baldo. Kabinková lanovka z Malcesine vyveze až ke stanici Tratto Spino, druhý úsek jede v otáčivých kabinách a nahoře se otevře pohled na celé jezero. Letní provoz má provozovatel pro rok 2026 vypsaný od 4. dubna do 1. listopadu, poslední výjezd bývá v 16:45 — a na hřebeni je i v létě znatelně chladněji než dole, vezměte si vrstvu navíc. Dole v Malcesine pak zbyde čas na Castello Scaligero přímo nad vodou.

Jižní břeh je klimaticky i krajinou jiný svět — mělká voda, olivovníky a vinice místo skal. Sirmione leží na dlouhém úzkém poloostrově, do jehož historického jádra se s obytným vozem nedostanete; vůz zůstává v Colombare a dál se pokračuje pěšky. Na špici poloostrova stojí Grotte di Catullo, rozsáhlé zbytky římské vily nad olivovým hájem, a u vstupu do jádra vodou obklopená Rocca Scaligera.

Historické centrum Verony je zóna ZTL hlídaná kamerami, takže vůz nechte v kempu nebo na záchytném parkovišti a do města dojeďte MHD. Arena di Verona je římský amfiteátr z 1. století, ve kterém se přes léto hraje operní festival; na kamenné stupně bývají vstupenky nejlevnější, ale podsedák se hodí. Zbytek dne patří náměstí Piazza delle Erbe a nábřeží Adiže, k večeru se pak vydejte zpátky na sever a noc strávíte znovu v Rakousku.

Zpáteční etapa vede stejnou cestou přes Brenner a Mnichov. Vyjeďte raději brzy ráno — o prázdninových víkendech se na brennerské trase pravidelně tvoří kolony a odpolední zdržení umí den natáhnout o hodiny. Do Prahy dorazíte večer, s plnou nádrží fotek a prázdnou odpadní nádrží, pokud jste ji vypustili ještě v kempu.