Toskánsko — Florencie, Siena a Val d'Orcia
Dvanáct dní v Toskánsku: renesanční Florencie, Siena s náměstím Piazza del Campo a kopce Val d'Orcia plné cypřišů a vinic. Je to klasika, která se obytným vozem jede překvapivě dobře — dva dny zabere cesta tam a dva zpátky, mezitím máte celý týden na města, vinařství a kopcovitou krajinu. Kempy kolem Florencie, Pisy, Sieny i San Gimignana jsou na obytné vozy zvyklé a většina z nich leží tak, že do centra dojdete pěšky nebo se svezete linkovým autobusem. Nejlíp se sem jezdí na jaře a začátkem podzimu, kdy je v kopcích příjemně a města ještě nejsou přeplněná.
První den je nejdelší z celé cesty, tak si ho rozdělte pauzami a nikam nespěchejte. Trasa vede přes Rakousko na Salcburk a dál údolím Innu k Innsbrucku. Nocleh v Tyrolsku má jednu velkou výhodu: brennerský přejezd vás čeká hned ráno, za světla a bez únavy.
Brennerský průsmyk zvládnete dopoledne, pak následuje sjezd do Pádské nížiny a nakonec apeninský přejezd nad Bolognou. Stoupání na Apeniny je dlouhé, plné tunelů a v kolonách kamionů se jede pomalu — počítejte s tím, když plánujete čas příjezdu. Večer už můžete zaparkovat v kempu u Florencie a nechat si první den v Toskánsku na ráno.
Do historického jádra Florencie se obytným vozem nedostanete — je to zóna s omezeným provozem hlídaná kamerami, takže vůz nechte v kempu nebo na záchytném parkovišti (třeba P+R Villa Costanza) a do centra se svezte tramvají či autobusem. Dóm Santa Maria del Fiore s Brunelleschiho kupolí, Giottova zvonice a baptisterium stojí na jednom náměstí, odkud se dá projít k Piazza della Signoria a přes Ponte Vecchio. Vstupenky do galerie Uffizi i výstup na kupoli si rezervujte předem, na místě se běžně vyprodávají.
Druhý den ve Florencii patří levému břehu Arna. Palazzo Pitti a zahrady Boboli zaberou dopoledne, odpoledne se dá bloudit uličkami Oltrarna mezi dílnami restaurátorů, knihařů a zlatníků, kde město pořád funguje po svém. K večeru vystoupejte na Piazzale Michelangelo — pod vámi leží celá Florencie a nad ní kopce Fiesole.
Přesun na západ k Pise je krátký, takže vám zbyde celé odpoledne na Piazza dei Miracoli. Šikmá věž je jen jedna část souboru — katedrála, kruhové baptisterium s pověstnou akustikou a hřbitov Camposanto stojí za stejnou pozornost. Na výstup do věže se chodí v časových vlnách a s omezeným počtem lidí, vstup je tedy vždy na konkrétní čas.
Volterra je z celé trasy nejméně turistická a zároveň nejstarší — Etruskové tu byli dávno před Římany a jejich brána Porta all'Arco pořád drží. Sbírka pohřebních uren v Museo Etrusco Guarnacci patří k nejlepším v Itálii a z hradeb je vidět daleko do vnitrozemí. Ve městě se dodnes pracuje s alabastrem, takže v dílnách můžete kameníky vidět přímo při práci.
Panorama věží nad vinicemi patří k nejfotografovanějším v Toskánsku a zblízka to funguje ještě líp než z dálky. Z původních desítek rodinných věží jich zbývá čtrnáct a na Torre Grossa se dá vystoupat. Zdejší bílá vernaccia byla prvním italským vínem s označením DOC — ochutnat se dá přímo na Piazza della Cisterna. Ráno a podvečer jsou nejlepší, přes den se sem valí zájezdy.
Mušlovité náměstí Piazza del Campo se svažuje k Palazzo Pubblico a je jedno z mála v Evropě, na kterém se dá jen tak sedět na dlažbě. Z věže Torre del Mangia uvidíte celé město i kopce kolem, ale schodiště je úzké a bez výtahu. Sienská katedrála má pruhovaný mramor zvenku i uvnitř a mozaikovou podlahu, která se odkrývá jen část roku. Kdo má rád detail, ať si nechá čas na Libreria Piccolomini s freskami Pinturicchia.
Cesta na jih už vede krajinou, kvůli které se do Toskánska jezdí — vlnité kopce, samoty s cypřiši a vinice až k obzoru. Montalcino sedí na kopci nad nimi, pevnost ze čtrnáctého století je dodnes celá a uvnitř funguje enoteka. Brunello di Montalcino zraje v sudu dlouhé roky, takže degustace tu není lacinou záležitostí — zato mnohá vinařství přijímají návštěvy po domluvě. Kousek za městem stojí románské opatství Sant'Antimo, které se vyplatí vidět.
Pienza je renesanční ideální město, které si nechal papež Pius II. postavit na místě rodné vsi — celé jádro je dílem jednoho architekta a jde to poznat. Kupuje se tu ovčí sýr pecorino a z hradební promenády je výhled na celé Val d'Orcia, které je na seznamu UNESCO. Odpoledne se zastavte v Bagno Vignoni, kde místo náměstí je uprostřed vsi velký bazén s termální vodou. Je to poslední den v regionu, tak si nechte prostor i na obyčejné zastavení u silnice s cypřišovou alejí.
Návrat začíná apeninským přejezdem a pak už se jede rovinou Pádské nížiny na sever. Vyrazte brzy — odpolední kolony u Bologni a Verony umí sebrat víc času, než čekáte. Na noc se ubytujte v Tyrolsku nebo u Gardy, ať poslední den zbyde jen na dálnici.
Ráno vás čeká výjezd na Brenner a pak dlouhý, ale nenáročný přejezd Rakouskem. Před hranicí doplňte naftu — v Rakousku bývá levnější než v Itálii. Do Prahy dorazíte odpoledne nebo k večeru, podle toho, jak dlouhé si dáte pauzy.
Do 3,5 t: v Rakousku vystačíte s dálniční známkou, která platí i pro obytné vozy do 3,5 t — sazby pro rok 2026 jsou 12,80 € za desetidenní, 32 € za dvouměsíční a 106,80 € za roční. K tomu se na Brennerské dálnici A13 platí zvláštní úsekové mýto, jednosměrná jízdenka na celý úsek stojí 12,50 €. V Itálii se platí u mýtných bran podle třídy vozu: dvounápravové vozidlo nižší než 1,30 m nad přední nápravou je třída A, vyšší (tedy prakticky každý obytný vůz) spadá do dražší třídy B. Nad 3,5 t: rakouská známka neplatí, potřebujete palubní jednotku GO-Box a mýto se počítá podle ujetých kilometrů, počtu náprav a emisní třídy — Brenner nevyjímaje. V Itálii patří tříosé a těžší vozy do tříd 3 až 5. Aktuální sazby si ověřte na asfinag.at a autostrade.it, mění se každý rok.
Camping Village il Poggetto, Troghi (Rignano sull'Arno) — základna pro Florencii · Camping Village Torre Pendente, Pisa — na dohled od Piazza dei Miracoli, otevřeno zhruba od dubna do začátku listopadu · Camping Boschetto di Piemma, Località Santa Lucia, San Gimignano — kolem jezdí veřejný citybus do města · Camping Siena Colleverde, Strada di Scacciapensieri, Siena — prodávají i jízdenky na autobus do centra · Parco delle Piscine, Sarteano — bazény s termominerální vodou ze zdroje Santa Lucia, dobrá základna pro Val d'Orcia
Volné táboření, tedy rozložená markýza, stolek a židle mimo kemp, je v Itálii zakázané a řada toskánských obcí navíc omezuje i pouhé noční stání obytných vozů. Nocuje se proto v kempech nebo na obecních plochách označených jako area di sosta camper, které mívá skoro každé větší městečko. Historická města na kopcích — San Gimignano, Volterra, Pienza i Montalcino — mají vyhrazená parkoviště pod hradbami; do uliček v centru se s obytným vozem nepokoušejte vjet, jsou úzké, často jednosměrné a otočit se nedá. O víkendech se plochy pod hradbami plní už dopoledne, takže se vyplatí přijet brzy.
Camper service s výlevkou i plněním pitné vody má přímo v areálu Camping Siena Colleverde. U Camping Boschetto di Piemma pod San Gimignanem stojí stanoviště hned vedle kempu a voda se dá načerpat i bez ubytování, což se hodí při průjezdu. V toskánských obcích navíc bývají veřejné pitné fontánky (fontanelli, případně case dell'acqua), kde dolijete kanystr — voda z nich je pitná a chodí si pro ni i místní.
Adria Compact
Adria Compact je obratný polointegrovaný vůz se štíhlou karoserií — šířka 2 120 mm je o poznání méně než u běžných polointegrálů a přesně to potřebujete na úzkých příjezdových silnicích k San Gimignanu, Volterře nebo Pienze i na parkovištích pod hradbami, kde se s širším vozem těžko manévruje. Na dvanáct dní se dvěma dlouhými přejezdy přes Brenner navíc oceníte 3+1 místa na spaní, kompaktní kuchyň a organizované úložné prostory po celém voze.
Pošleme vám tipy na cesty
Nechte nám e-mail a pošleme inspiraci na výlety obytkou i novinky ze skladu.